Logo  proSestru.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Technologie
  • Vzdělávání
    • Vzdělávací kurzy
  • Časopisy
  • Témata
  • Videa
  • Podcasty
  • Testování
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Kongresy
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proSestru.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Lifestyle
    • Technologie

    Top novinky

    INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky
    INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou
    Dospávat o víkendu, nejíst před spaním, spát odděleně…?„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1
    V kůži koordinátorky onkologické péče: Co obnáší zatím stále „nová“ pozice?
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Vzdělávací kurzy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    Antibiotická profylaxe v chirurgii – výsledky po roce užívání standardu
    Postery
    Celulózové materiály v ošetřování ran
    Komplexní regionální bolestivý syndrom při léčbě ran

    Nové číslo

    Supplementum
    Česko-slovenská pediatrie
    2026:Číslo Supplementum
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    „Psofesorská vizita“: Canisterapie v dětské onkologii a co si z ní můžeme vzít při hojení ran
    Rekonstrukční techniky při řešení defektů dolních končetin
    Chirurgická léčba dekubitů: současné možnosti a limity operačního řešení
    Efektivní hojení ran v ordinaci praktického lékaře

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Peristomální komplikace v praxi − jak pomáhá technologie TRE
    VIDEO: Peristomální komplikace v praxi − jak pomáhá technologie TRE
    VIDEOPŘEDNÁŠKA: Jak nástroje neverbální komunikace používat a jak je umět číst?
    VIDEOPŘEDNÁŠKA: Jak nástroje neverbální komunikace používat a jak je umět číst?
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Role stomasestry ve výživě
    Stomie a fyzická aktivita: Jak se udržovat fit?
    Proč je u pacientů se srdečním selháním edukace stejně důležitá jako medikace
    Jaká nedorozumění při poskytování péče uprchlíkům mohou vznikat kvůli odlišnostem mezi systémy?
  • Testování
    Testování
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Kongresy
PRS logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Lifestyle
  • Technologie
Vzdělávání
  • Vzdělávací kurzy
Časopisy
Témata
Videa
Podcasty
Testování
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Kongresy
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proSestru.cz jsou určeny všem nelékařským zdravotnickým pracovníkům. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proSestru.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

MUDr. Jiří Vejmelka: Široká diverzita střevní mikrobioty má obrovský potenciál

30. dubna 2021
6 min čtení
Stoupající počet studií ukazuje na významný potenciál léčby řady chronických onemocnění pomocí nastolení rovnováhy střevního mikrobiomu. S cílem přinášet novinky o mikrobiomu ze všech oblastí výzkumu a propojovat odborníky napříč humánní a veterinární medicínou byla na konci roku 2019 ustanovena Česká mikrobiomová společnost ČLS JEP. O významu mikrobioty a roli dysmikrobie v rozvoji nejen střevních onemocnění jsme hovořili s členem výboru společnosti MUDr. Jiřím Vejmelkou z Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Právě zde se věnují testování metody fekální bakterioterapie, která se osvědčila například u recidivující klostridiové enterokolitidy i některých autoimunitních chorob.

Mikroflóra, mikrobiom, mikrobiota...

Můžete na úvod objasnit rozdíl v termínech střevní mikroflóra, mikrobiom a mikrobiota?

Reklama

Dříve užívaný termín mikroflóra byl nahrazen termínem mikrobiota. Jako mikrobiom označujeme společnou genetickou informaci obsaženou v mikrobech, respektive v mikrobiotě. Mikrobiota lidského těla zahrnuje nejen naše bakterie, ale i viry, parazity, archea a další mikroorganismy. Někdy se oba termíny −⁠ mikrobiota a mikrobiom −⁠ zaměňují. Střevní mikrobiota tedy zahrnuje mikroorganismy v našem střevě.

Reklama

Ukazuje se, že střevní dysmikrobie má vliv na rozvoj různých chronických onemocnění. Co všechno mikrobiota v našem organismu ovlivňuje?

Řada chorob je spojená se střevní dysbiózou. Nejde přitom primárně pouze o gastrointestinální onemocnění, jako například závažné střevní dysmikrobie, idiopatické střevní záněty či syndrom dráždivého tračníku. Zde se navíc setkáváme nejen s gastrointestinálními obtížemi, ale mnozí pacienti trpí také bolestmi kloubů, mohou mít exantém a další projevy v jiných orgánových systémech. Příznivým ovlivněním střevní mikrobioty můžeme mimo jiné zmírnit zácpu u pacientů s Parkinsonovou chorobou nebo ovlivnit průběh mnoha neurologických, revmatologických a dalších onemocnění. Roli sehrává mikrobiota také v oblasti intolerance potravin nebo u různých malabsorpčních stavů.

Zjednodušeně se dá říci, že pokud dobře funguje střevní mikrobiota, je to základní předpoklad pro správnou funkci celého našeho organismu. V současnosti (i vzhledem k pandemické situaci) si mnohem více uvědomujeme klíčový význam slizniční imunity. Snažíme se šířit myšlenku, že je třeba pečovat o náš slizniční imunitní systém a zaměřit se právě na naši mikrobiotu, která imunitní systém školí a stimuluje. Široká diverzita střevní mikrobioty má obrovský potenciál a představuje konkurenční prostředí vůči jiným patogenům.

„Mikrobi −⁠ půl zdraví“

Co přivedlo odborníky k myšlence zaměřit se na střevní mikrobiotu?

Řada vědců a lékařů již v minulosti naznačovala, že v našem organismu existuje živá mikrobiální složka, kterou je třeba podpořit a kterou si máme hýčkat. Je fascinující, že mnohá z jejich zjištění fakticky odpovídají zkušenostem našich prarodičů a jejich životosprávě. Rozvoj moderních metod a oblastí, jakými jsou molekulární genetika, metabolomika či metagenomické sekvenování, nám umožňuje odhalovat tajemství mikrobiálních společenstev, která běžnými kultivačními metodami nebylo možné identifikovat, a dozvídáme se stále více o jejich funkci. Myslím, že v budoucnu budeme možná na selhání mikrobioty pohlížet jako na samostatnou patognomickou jednotku.

Jak častý je výskyt dysmikrobie? Existují z tohoto pohledu zdraví jedinci?

To je velmi zajímavá, ale složitá otázka. V současnosti nejsme schopni přesně definovat, co je to „zdravá mikrobiota“. Pokud bychom to věděli, jistě by to prakticky ze dne na den od základů změnilo medicínu −⁠ z hlediska diagnostiky i léčby. S nadsázkou lze říci, že pandemie nám nastavuje zrcadlo a my si čím dál více uvědomujeme, že naše mikrobiota nefunguje optimálně. Vliv má řada faktorů –⁠ ať už nadužívání antibiotik, nezdravý životní styl, zvýšená míra stresu nebo konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Nedostatečný kontakt s okolní mikrobiotou je bohužel i daní za současné používání dezinfekce a další bariérová opatření. Můžeme tak prakticky hovořit o pandemii globální dysbiózy.

Cílem prevence (která by měla být zaměřena i na naši mikrobiální složku) je, abychom se cítili zdraví, abychom netrpěli žádným chronickým onemocněním a aby měla naše mikrobiota vysokou míru diverzity a svou integritou nás účinně chránila nejen před nebezpečnými virovými a jinými nákazami.

Můžete více přiblížit myšlenku negativního vlivu dlouhodobého používání dezinfekce a bariérových opatření? Jde o podobný mechanismus jako v případě takzvané hygienické hypotézy a rozvoje alergií?

Současná bariérová opatření a dezinfekce jsou velmi důležitými prvky v boji proti pandemii. Je však třeba si uvědomit, že zároveň těmito postupy narušujeme integritu naší kožní mikrobioty a stejně tak lze předpokládat změny ve složení a funkci orální a nazální mikrobioty. Ano, chráníme se před patogeny, ale současně přicházíme i o setkání s prospěšnými mikroby.

Kompenzací pro naši mikrobiotu tak může být práce na zahradě či pobyt v přírodě, kde se obohatíme o řadu prospěšných mikroorganismů. Pečovat bychom měli samozřejmě i o naši kůži a kožní mikrobiotu. Vše, včetně úklidu domácnosti, je potřeba brát rozumně a vždy myslet i na mikrobiotu lidského těla a přirozenou mikrobiotu prostředí. Rád s nadsázkou parafrázuji staré české úsloví „čistota −⁠ půl zdraví“, ke kterému je potřeba dodat, že zbylá polovina jsou právě naši mikrobi. Tedy prakticky podobný mechanismus jako ona hygienická hypotéza.

Střevní mikrobiota −⁠ náš druhý mozek

V medicíně se pracuje s termínem „funkční obtíže“, jejichž charakteristikou je, že z pohledu somatické medicíny se příliš nedaří je ovlivnit. Může pochopení funkce mikrobioty napomoci i v této oblasti?

Ano, mělo by to pomoci. Například u těžší dysbiózy po antibiotické léčbě (rekurentní infekce Clostridioides difficile) máme dobrou zkušenost s fekální bakterioterapií, a to rovněž v případě, že se po protrahovaných průjmech rozvine takzvaný postinfekční syndrom dráždivého tračníku. Stejně tak u syndromu dráždivého tračníku nebo ulcerózní kolitidy. Hovoří se rovněž o souvislosti dysmikrobie a depresivního syndromu. Víme, že některé střevní bakterie se podílejí na tvorbě serotoninu, a mají tedy antidepresivní vliv. Jiné bakterie jsou spojeny s rozvojem obezity. Máme rovněž diabetogenní konfiguraci mikrobioty, kterou lze ovlivnit pohybem, změnou stravování a do budoucna i cílenými modulacemi mikrobioty.

Nedívejme se ale na mikroba jako původce. Naopak, je třeba uplatňovat holistický přístup. Holobiota, to jsem to já a mí mikrobi. Navzájem spolu komunikujeme, jsme ve flexibilní interakci a tento vztah je velmi intimní a utváří se celý život. Takže na jednu stranu je vhodné se zaměřit na mikroby a jejich metabolickou aktivitu, ale současně je třeba vnímat lidský organismus jako celek.

Do jaké míry má mikrobiota samoregulační schopnosti? A kdy je třeba pomýšlet na těžkou dysmikrobii?

Pokud není mikrobiota výrazně narušena, má potenciál udržovat homeostázu. Výjimkou je těžká dysbióza například po antibiotické léčbě, kdy přerůstání bakterie Clostridioides difficile může vést k závažnému a torpidnímu rozvratu mikrobioty, kde musíme nutně co nejrychleji pomoci. S vážnějším narušením mikrobioty se můžeme setkat také u pacientů s perzistujícími dyspeptickými obtížemi.

Pacienta vždy podrobně vyšetříme, abychom vyloučili organické příčiny. Samotné vyšetření mikrobioty je poměrně náročný proces a má zatím spíše experimentální charakter. V klinické praxi se tak zaměřujeme spíše na velmi podrobnou anamnézu zaměřenou na rozvoj a eventuální poškození mikrobioty v průběhu života. Vedle finanční náročnosti vlastního vyšetření mikrobiomu je dnes problémem i poměrně složitá interpretace získaných výsledků. Jak již bylo zmíněno, v současné době není definováno, co je „zdravá mikrobiota“. Preventivní a léčebná doporučení tak nyní mají spíš jen obecný charakter.

Pozorujete v současné době nárůst pacientů s dyspeptickými obtížemi?

Předpokládáme, že k tomuto nárůstu pravděpodobně dojde. Lidé jsou dlouhou dobu vystaveni stresu ve zvýšené míře, mají méně pohybu, mění se stravovací zvyklosti (například v souvislosti s karanténou, lockdowny, home office...). To vše se promítá do našeho trávicího traktu, který lze z pohledu psychosomatiky vnímat jako druhý mozek. Navíc se pacienti v obavě z koronavirové nákazy zdráhají navštěvovat ambulance.

Transplantace stolice: proč, jak, pro koho?

Ve vaší nemocnici probíhá studie posuzující účinek fekální transplantace u pacientů se syndromem dráždivého tračníku. Proč jste si zvolili tuto diagnózu a kteří pacienti se mohou tohoto programu zúčastnit?

Tento syndrom je poměrně častý, udává se prevalence až 10 procent v populaci. Pozitivní zkušenosti s fekální bakterioterapií (alias transplantací stolice) jsou již známé z jiných zemí, například z Norska. Na našem pracovišti se problematikou mikrobioty a fekální bakterioterapií zabýváme již delší dobu. Pracoviště má za sebou několik desítek výkonů provedených u pacientů se závažnými alteracemi střevní mikrobioty v rámci rekurentní infekce Clostridioides difficile. 

Aktuální studie se účastní pacienti s průjmovým typem syndromu dráždivého tračníku. Pro jejich zařazení musejí být vyloučeny organické příčiny potíží, celiakie, tyreopatie a další onemocnění. Pacienti by také neměli mít v anamnéze nitrobřišní chirurgický výkon s výjimkou apendektomie a cholecystektomie –⁠ tyto výkony být v anamnéze mohou. V současnosti jsme takto nechali vyšetřit mikrobiom u 46 osob, jež se účastní studie. Celý soubor by měl mít 90 účastníků.

Podle čeho se vybírá vhodný dárce pro fekální bakterioterapii?

Záleží na diagnóze pacienta. U infekce Clostridioides difficile je výběr relativně jednoduchý. Samozřejmě musí být dárce vždy podrobně vyšetřen a neměl by užívat antibiotika alespoň v předchozím půlroce. Terapeutický efekt má samotná diverzní mikrobiota od zdravého dárce. U idiopatických střevních zánětů a syndromu dráždivého tračníku je situace složitější, hledá se klíč a algoritmus, podle kterého by se dárci vybírali vzhledem ke konkrétnímu onemocnění a jeho fenotypu. V našem projektu se bude podávat směsná mikrobiota získaná od více dárců z řad pravidelných dárců krve a studentů medicíny, kteří chtějí pomoci a velmi dobře spolupracují. Náleží jim −⁠ zejména v tomto období −⁠ velký obdiv a poděkování.

Lidský mikrobiom je vysoce individuální. Stačí tedy podávat při potížích mikrobiotu od jakéhokoli dárce?

Předpokládáme, že až více metabolomu porozumíme a budeme mít lepší představu jak definovat klíčové složky přenášené mikrobioty, bude se více zohledňovat „kompatibilita“ mikrobioty dárce a příjemce. Nicméně nelze předpokládat, že by jednorázové podávání dárcovské mikrobioty bylo zázračným všelékem. Lidský organismus a jeho mikrobiota představují zcela unikátní ekosystém a budeme ještě muset pochopit řadu neznámých, než bude možné cíleně modulovat mikrobiotu dle určitých charakteristik dárce a příjemce.

Dnes vycházíme z toho, že chceme pacientovi s rozvrácenou mikrobiotou pomoci rychleji a efektivněji, než jak by se dělo například pouze dlouhodobým užíváním probiotik/synbiotik. Trvalejšího efektu změny mikrobioty lze dosáhnout jen při současné komplexní změně životního stylu se zařazením adekvátního pohybu a s navýšením konzumace vhodných potravin (jogurtů, kefírů, kimči a vlákniny z přirozených zdrojů) s cílem dlouhodobě podpořit a chránit mikrobiotu našeho těla.

MUDr. Andrea Skálová
redakce MeDitorial

Populární články

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 – Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 –⁠ Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025
Ve dnech 25. 11. 2025 a 26. 11. 2025 se v Praze uskutečnil jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 –⁠ Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“. Organizátorem odborné konference byla organizace HEALTHCARE INSTITUTE, o. p. s., která již více než 20 let pomáhá postupně zvyšovat bezpečnost a kvalitu českého zdravotnictví.
Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Národní portál adiktologického screeningu (NPAS) byl představen na půdě pracoviště, které za ním stojí −⁠ na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Jak mohou pomocí jeho nabídky zdravotníci splnit svou zákonnou povinnost a co jim k tomu web nabízí?
Z medicíny
Nejlepší kůže je zdravá kůže: 3 úrovně ochrany v moderní péči o stomii

Nejlepší kůže je zdravá kůže: 3 úrovně ochrany v moderní péči o stomii

Téma: Stomie2. února 2026
Téma: Stomie2. února 2026
Péče o stomické pacienty patří mezi stabilní a odborně náročné oblasti ošetřovatelství i chirurgie. Stomie dnes často umožňuje návrat k plnohodnotnému životu, zároveň však přináší dlouhodobé nároky na každodenní péči. Jedním z nejcitlivějších míst zůstává peristomální kožní oblast, jejíž poškození výrazně snižuje komfort pacienta, komplikuje další ošetřování a často vede k opakovaným převazům či nutnosti měnit typ pomůcky.
Z medicíny
Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicínyInfografika
INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
InfografikaZ medicíny
INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

INFOGRAFIKA: Každý druhý Čech řeší zdraví s AI. Lékaři ovšem zůstávají hlavní autoritou

2. listopadu 2026
2. listopadu 2026
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Z medicíny
Dospávat o víkendu, nejíst před spaním, spát odděleně…?„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

Dospávat o víkendu, nejíst před spaním, spát odděleně…?„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

22. října 2026
22. října 2026
Kolik spánku si v zájmu vlastního zdraví dopřát během týdne a kolik o víkendu? Jak souvisí délka spánku i delší noční lačnění s kardiometabolickým zdravím? Jaké důvody a výhody může mít spaní v oddělených ložnicích? A jak si správně „hodit šlofíka“? I na tyto otázky se pokusí odpovědět naše menu aktuálních poznatků z oblasti spánkové medicíny a hygieny.
Z medicíny
V kůži koordinátorky onkologické péče: Co obnáší zatím stále „nová“ pozice?

V kůži koordinátorky onkologické péče: Co obnáší zatím stále „nová“ pozice?

9. října 2026
9. října 2026
Ing. Klára Vaňková působí jako koordinátorka onkologické péče v Ústavu gastrointestinální onkologie FN Bulovka. Její pozice vznikla z potřeby navádět „bloumající“ pacienty s karcinomem slinivky na vyšetření tak, aby se zkrátily čekací lhůty na ně a omezily duplicity v postupu. Co je její úlohou, jak ji do týmu přijali lékaři i ostatní zdravotníci a proč se ve své práci neobejde bez důvěry ke kolegům a empatii k pacientům?
Z medicíny
Nobelova cena za fyziologii a lékařství 2026 vnáší světlo do fungování mozku

Nobelova cena za fyziologii a lékařství 2026 vnáší světlo do fungování mozku

7. října 2026
7. října 2026
Nobelovský výbor ocenil přínos optogenetiky −⁠ technologie umožňující zapínat a vypínat neurony pomocí světelných pulzů. O letošní cenu za fyziologii a lékařství se podělili Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel (na snímcích níže v tomto pořadí).
Z medicíny
Experimentální respirační vakcína udivuje všestranností

Experimentální respirační vakcína udivuje všestranností

25. září 2026
25. září 2026
Vakcína ve spreji chránící před širokým spektrem respiračních infekcí a alergenů –⁠ to je nový objev širší vědecké komunity vedené odborníky ze Stanfordovy univerzity. Tým vědců udělal zásadní krok směrem k vývoji nosního spreje, který by jednou mohl chránit populaci před mnoha nemocemi −⁠ od chřipky až po alergie.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 –⁠ Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Z medicíny
Nejlepší kůže je zdravá kůže: 3 úrovně ochrany v moderní péči o stomii

Nejlepší kůže je zdravá kůže: 3 úrovně ochrany v moderní péči o stomii

Téma: Stomie2. února 2026
Téma: Stomie2. února 2026

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

Jak žít se stomií po propuštění z hospitalizace

Téma: Stomie30. ledna 2026
Téma: Stomie30. ledna 2026
Z medicínyTechnologie
VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025

INFOGRAFIKA: Inovace v péči o kůži –⁠ síla regulace pH v reálné praxi

Téma: Stomie25. února 2026
Téma: Stomie25. února 2026

Vliv regulace pH na snížení výskytu peristomálních komplikací a bolesti

Téma: Stomie26. února 2026
Téma: Stomie26. února 2026
LifestyleZ medicíny
AUDIO: Psychosociální podpora, která funguje a zabere jen pár minut

AUDIO: Psychosociální podpora, která funguje a zabere jen pár minut

6. března 2026
6. března 2026

Pražská urologická klinika slaví padesátiny a dnes je jedničkou v robotice

12. března 2026
12. března 2026

Protékání stomie postihuje až 9 z 10 pacientů. Technologie TRE Seal proto efektivně pomáhá chránit peristomální pokožku

Téma: Stomie16. března 2026
Téma: Stomie16. března 2026
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Nejlepší kůže je zdravá kůže: 3 úrovně ochrany v moderní péči o stomii

Nejlepší kůže je zdravá kůže: 3 úrovně ochrany v moderní péči o stomii

Téma: Stomie2. února 2026
Téma: Stomie2. února 2026
Z medicínyTechnologie
VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

VIDEO: Terénní tým ECMO zachraňuje životy přímo v pražských ulicích

30. prosince 2025
30. prosince 2025
LifestyleZ medicíny
AUDIO: Psychosociální podpora, která funguje a zabere jen pár minut

AUDIO: Psychosociální podpora, která funguje a zabere jen pár minut

6. března 2026
6. března 2026

Jubilejní 20. ročník odborné konference „Efektivní nemocnice 2025 –⁠ Strategie zdravotních pojišťoven, nemocnic a ambulancí“ byl úspěšný

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

INFOGRAFIKA: Inovace v péči o kůži –⁠ síla regulace pH v reálné praxi

Téma: Stomie25. února 2026
Téma: Stomie25. února 2026

Pražská urologická klinika slaví padesátiny a dnes je jedničkou v robotice

12. března 2026
12. března 2026

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025

Jak žít se stomií po propuštění z hospitalizace

Téma: Stomie30. ledna 2026
Téma: Stomie30. ledna 2026

Vliv regulace pH na snížení výskytu peristomálních komplikací a bolesti

Téma: Stomie26. února 2026
Téma: Stomie26. února 2026

Protékání stomie postihuje až 9 z 10 pacientů. Technologie TRE Seal proto efektivně pomáhá chránit peristomální pokožku

Téma: Stomie16. března 2026
Téma: Stomie16. března 2026
Přihlásit