Pacienti, kteří se potýkají s hojící se ránou, mohou pociťovat obavy z bolestivého převazu. Spodina defektu je obnažena a vlivem poškození nervových zakončení velmi citlivá na bolest. Díky použití oplachového roztoku ovšem můžeme eliminovat traumatizující odstranění primárního krytí, a převaz se tak pro pacienta stává šetrnější. Které roztoky jsou však v tomto případě vhodné a které nikoliv?
Kožní defekty definujeme jako poškození integrity pokožky a podkožní tkáně vyvolané různými příčinami. Dělíme je podle časového intervalu hojení, mechanismu vzniku, hloubky a rozsahu poškození tkáně nebo etiologie kožní léze.
Zejména chronické rány, které se hojí déle než 6 týdnů, představují pro pacienty závažný problém. Ti jsou mimo jiné ohroženi lokální infekcí v ráně, která může velmi rychle vyvolat celkovou sepsi organismu. Často jsou také odkázáni na pomoc druhé osoby v oblasti každodenní sebepéče. A jedním z nejvíce stresujících faktorů je samozřejmě bolest, jež se pro řadu pacientů stává překážkou v léčbě. Zejména převazy mohou představovat velmi traumatizující moment.
Při každém převazu je nutné ze spodiny odstranit infikovanou a neživou tkáň. Tím snížíme možnost infekce a nastartujeme posun procesu hojení. Ale jak débridement provést bezbolestně? Pomocí aplikace oplachových roztoků. Některé jsou dnes již nahrazovány modernějšími přípravky, které díky svému složení a vlastnostem lépe pracují se spodinou rány. Nešetrně provedený oplach však může přinést více škod než užitku. Důsledkem takového oplachu je například nežádoucí odstranění růstových faktorů nebo regeneračního epitelu.
Pro pacienta má použití správně vybraného oplachového roztoku v léčbě značné benefity. Zajišťuje atraumatické odstranění primárního krytí, spodinu rány zbavíme mikroorganismů a udržujeme ji hydratovanou. Předností irigačního roztoku je také jeho schopnost zabránit předčasnému povrchovému hojení.
Zvolit správný oplachový roztok je kritickým krokem při léčbě. V optimálním případě by měl být irigant izotonický, netoxický, průhledný, snadno sterilizovatelný a také finančně dostupný. Takový však v běžné praxi neexistuje. Je proto třeba posoudit charakter rány, fázi hojení a celkovou (poly)morbiditu pacienta.
Řadíme sem fyziologický roztok, jehož výhodou je zejména nízká toxicita. Je izotonický a nenarušuje proces hojení. V důsledku absence povrchově aktivních látek si ovšem neporadí s nekrotickou spodinou. Nepoužitý obsah by měl být zlikvidován do 24 hodin od otevření obalu.
V případě nedostupnosti sterilního fyziologického roztoku (či sterilní vody) se zejména v „polních“ podmínkách doporučuje použití pitné vody. Výsledky studií naznačují srovnatelné počty infekcí u dospělé i dětské populace při použití pitné vody ve srovnání s fyziologickým roztokem. Běžně dostupná voda z vodovodu však může být kolonizována bakteriemi, je proto vhodné ji před použitím převařit. Kontraindikovaná je u hlubokých ran.
Nemá antimikrobiální vlastnosti, nepodporuje hojení v přítomnosti patogenního biofilmu. Protože je hypotonická, působí hemolyticky a dlouhodobé používání podporuje nežádoucí tvorbu exsudátu v ráně. Při použití nadměrného množství může docházet k otravě vodou.
Používá se zejména u dekubitů s tvorbou nekróz. Má baktericidní účinky proti většině organismů otevřených ran, je však cytotoxický pro zdravé buňky. Kontraindikované je jeho používání delší než 10 dnů. Pro svou schopnost eliminovat zápach je vhodný u onkologických defektů.
Některé studie naznačují jeho cytotoxicitu vůči zdravým buňkám, avšak jiné výsledky studií neprokazují negativní vliv na proces hojení defektu. Nemá zásadní vliv na eliminaci baterií v ráně. Je kontraindikovaný pro rány dutinového charakteru. Představuje výborný chemický débridement.
Opět cytotoxický pro zdravé buňky a granulující tkáň. Tvoří antimikrobiální biofilm, může však způsobit vysušení a zarudnutí okolní kůže. Indikovaný je zejména u akutních defektů. Léčba trvá maximálně 7 dnů.
Jejich primární úloha spočívá v débridementu. Ideální indikací pro jejich použití jsou nekrotické rány. Konzervační látky prodlužují možnou dobu jejich použití.
Téměř každá rána s sebou nese riziko vzniku komplikací, jakými jsou infekce, vedoucích ke zdlouhavému hojení nebo delší hospitalizaci. Kontrola a prevence infekcí je proto nezbytná pro zajištění normálního procesu hojení ran. Čištění ran s využitím oplachových roztoků potom zlepšuje výsledky léčby těchto pacientů.
(kaše)
Zdroje:
1. Hlinková E., Nemcová J., Huľo E. a kol. Management chronických ran. Grada Publishing, Praha, 2019: 126−129.
2. Gabriel A. Wound irrigation. Medscape, 2021 Aug 27. Dostupné na: https://emedicine.medscape.com/article/1895071
