Stres v povolání zdravotní sestry – nejčastější příčiny a důsledky

Pár slov o stresu

Stres se promítá téměř do všech profesí a ve zdravotnictví bude do jisté míry přítomen vždy. Určitá dávka stresu podporuje pracovní výkony i kvalitu života, protože zdravý člověk potřebuje v životě čelit přiměřené míře zátěžových situací. Pokud je ovšem stres příliš intenzivní a dlouhodobý, ztrácí svůj pozitivní a stimulační význam a stává se naopak škodlivým. Avšak i pouhé uvědomění, co všechno může stres vyvolat a jaké mohou být jeho důsledky, může přispět ke zvládání stresových situací a k iniciaci nápravných opatření.

Nejčastější stresory u sester

K nejčastějším faktorům přispívajícím ke stresu sester patří:

• přetížení způsobené nedostatkem personálu,
• nejasná definice role sestry v kontextu daného oddělení,
• konfliktní situace na pracovišti.

Sestry dále vnímají jako stresový faktor nedostatečný kariérní plán a nejasné možnosti profesního růstu, pocit nedocenění nebo nedostatečnou či žádnou zpětnou vazbu od svých nadřízených.

Nepříliš často zmiňované stresory

Některé sestry uvádějí, že ke stresu přispívají i sofistikované moderní technologie, které mají ve zdravotnictví čím dál širší a častější využití. V neposlední řadě se na stresu sester podílí nedostatečná emoční příprava na praxi a konfrontace s realitou tohoto povolání.

Důsledky stresu

Nadměrný nekontrolovaný stres může mít poměrně širokou škálu dopadů. K těm závažnějším patří:

• špatná rozhodnutí v péči o pacienty,
• zhoršená koncentrace až apatie,
• nárůst nemocnosti a pracovních úrazů,
• ztráta motivace a zájmu o profesi,
• fluktuace,
• syndrom vyhoření.

Stres může vyvolat agresi

Do nadměrného (a tím pádem již škodlivého) stresu se sestry dostávají často ve chvíli, kdy jim vnější podmínky či přístup kolegů a nadřízených znemožňují větší mobilizaci sil a schopností. Ta totiž bývá prvotní přirozenou reakcí na zátěžovou situaci. Pokud se stres spojí s emoční nestabilitou, může to vést k chování se sklony k agresivitě.

Co může pomoci v boji se stresem?

• Efektivní komunikace s kolegy i pacienty (pomáhá předcházet vyhroceným situacím).
• Stanovení priorit (správné zorganizování úkolů v rámci dne usnadňuje zvládání pracovní zátěže).
• Péče o sebe sama (v rámci možností pravidelný režim a přiměřená fyzická aktivita posilují organismus, který je pak odolnější i vůči stresu).
• Vhodné podmínky na pracovišti (dostatek světla, přísun čerstvého vzduchu i správně nastavená teplota přispívají k pracovnímu komfortu a snižují podrážděnost).

Stres sester není radno podceňovat

Zavedení účinných opatření ke zmírnění stresu by mělo patřit ke standardní péči vedoucích pracovníků o podřízené, samozřejmě v kontextu konkrétního pracoviště. Pracovním podmínkám sester by měla být neustále věnována dostatečná pozornost a neměla by se podceňovat ani jejich nespokojenost a vnímání pracoviště.

(pak)

Zdroje:

1. Moustaka E., Constantinidis T. C. Sources and effects of work-related stress in nursing. Health Sci J 2010; 4 (4): 210.
2. ANA Career Center Staff. How to cope with stress on the job. American Nursing Association 2014 Jun. Dostupné na: http://nursingworld.org/Content/Resources/How-to-Cope-with-Stress-on-the-Job.html