Výživa má zásadní význam v prevenci i léčbě neinfekčních onemocnění, přesto lékaři často postrádají potřebné znalosti a sebejistotu k jejímu efektivnímu využití v praxi. Mezinárodní studie ukazují, že výuka výživy na lékařských fakultách je omezená a nejednotná, což se odráží v nízké úrovni znalostí a praktických dovedností při poradenství pacientům. Přehled zjištění nabízí také inspiraci k systémovým změnám a příklady dobré praxe.
Dezorientace, zmatenost, halucinace, odtržení od reality - delirium je náhlý a závažný stav, který přináší mnoho rizik. U již hospitalizovaných pacientů však často zůstává neodhalen. To může změnit model umělé inteligence vyvinutý vědci z Icahn School of Medicine na Mount Sinai.
V nemocnici se rodí vztahy jinak než jinde. Mezi službami, diagnózami a stresy může přeskočit jiskra, ale i vyhořet naděje. Co víme o vztazích mezi zdravotníky a proč si zaslouží víc než jen seriálový scénář?
Mindfulness, neboli všímavost či bdělá přítomnost, je schopnost záměrně věnovat plnou pozornost přítomnému okamžiku, bez posuzování, hodnocení a očekávání. Z okrajové spirituální praktiky buddhistických mnichů se postupně vyvinula v mainstreamovou filozofii a v posledních letech zažívá celosvětový boom jako nástroj pro zlepšování osobní pohody. Co o mindfulness říkají vědecké studie?
Morální tíseň, únava ze soucitu, ale i burnout – to jsou dopady dlouhodobě působících stresorů na zdravotníky, cena za poskytovanou péči. Jak moc je situace vážná, naznačuje britský průzkum realizovaný organizací MDDUS. Zjištěná data by měla varovat i představitele profesních sdružení a managementu v ostatních státech včetně Česka. Nezbytné legislativní, organizační a edukační aktivity mohou zabránit škodlivým dopadům vyčerpaných zdravotníků na kvalitu poskytované péče.
Co dělají pro své lékaře a další zdravotníky žádaní zaměstnavatelé? A proč nemají problémy je přilákat a udržet si je? Odpovědi nabízejí vítězové studie TOP zaměstnavatelé 2025 v kategorii Farmacie & zdravotnictví, kterým dali nejvíc hlasů studenti lékařských a farmaceutických fakult.
Ve zdravotnických zařízeních nenajdeme jen lékařky, sestry a další personál z řad žen, ale také jejich protějšky – pacientky. Specifickou skupinou jsou rodičky. Jak se v posledních letech mění přístup k nim a naopak, jak ony svými potřebami a přáními mění pohled na porodnictví?
Po celém světě ženy přispívají k vědeckým a technologickým pokrokům – od medicínských až třeba po nové objevy ve vesmíru. I v polovině 20. let 21. století však bohužel platí, že mnoho z nich musí překonávat řadu systémových a společenských překážek, aby mohly svůj potenciál rozvinout naplno. Podle Organizace spojených národů (OSN) se to týká asi 1 miliardy žen. V globálním měřítku tvoří ženy jen třetinu vědců, v Evropě je přitom situace horší než ve střední Asii či Latinské Americe. Jakým bariérám ženy ve vědě čelí konkrétně?
Zastoupení a podmínky žen v medicíně mohou být často předmětem emocí. Není divu, vždy jsou spojeny s individuálními zkušenostmi, často plnými překonávání překážek, vyvažování rolí a pocitem nespravedlnosti. Udělejme si od nich odstup a nechme promluvit čísla. Naléhavost řešení vznikající situace v rámci českého zdravotnictví tak vystoupí mnohem plastičtěji.
Přispělo by vyšší zastoupení žen v medicínském výzkumu k lepší zdravotní péči? Kdy jsou na tom lépe pacienti a kdy pacientky? Podaří se prolomit skleněné stropy v akademických a manažerských postech a obrousit hrany machismu v mužských oborech medicíny? A proč by měli starostové obcí udělat z hospůdek komunitní centra? O genderových aspektech medicíny, výzkumu i zdravotně-sociální péči hovoříme s doc. MUDr. Ivou Holmerovou, Ph.D., zakladatelkou a dlouholetou ředitelkou Gerontologického centra v Praze 8, vědkyní a školitelkou v geriatrii a gerontologii.
