Hojení ran je popisováno jako proces skládající se v závislosti na zvoleném přístupu k této problematice ze 3−4 fází. Přehled a specifika jednotlivých fází i příklady vhodné terapie přinášíme v následujícím článku.
Na úvod je důležité podotknout, že jednotlivé fáze hojení rány nemusejí probíhat jako oddělené a na sebe navazující kroky. Fáze se často prolínají a různé části rány mohou být ve stejnou chvíli v různé fázi hojení.
Tato fáze nastává bezprostředně po vzniku rány a odezní většinou do 3 dnů. Dochází během ní k vazokonstrikci, aby se zabránilo krevním ztrátám, a v ráně se tvoří sraženina. Jakmile je krvácení zastaveno, cévy v ráně se začnou rozšiřovat a umožní tak přísun buněk potřebných k hojení. Rána začne vykazovat známky zánětu: zarudnutí, otok, bolestivost nebo zvýšenou teplotu v místě defektu. Cílem péče o ránu v této fázi je podpora samočisticích procesů.
Ve fázi trvající přibližně 1–6 dní je důležité předcházet infekci. Rána se díky leukocytům, které do ní pronikají, čistí a tvoří podmínky pro další fáze hojení. Exsudace je v tomto stadiu přirozeným projevem a přiměřená produkce exsudátu je součástí hojení. V ráně se může objevit infekce, nekróza či povlaky, což komplikuje zahájení procesu uzavírání rány. Je tedy vhodné používat čisticí krytí, kterým lze podpořit hojení.
V ráně se po vyčistění mohou začít tvořit cévy, vzniká síť kolagenních vláken a vytváří se granulační tkáň, která s přibývajícím množstvím cév postupně tmavne. Toto vše signalizuje úspěšné hojení a umožní následný proces obnovy pokožky. Důležité je udržovat v ráně přiměřenou vlhkost a zabránit proniknutí infekce. Tato fáze hojení může trvat 3 dny až 3 týdny.
Konečnou fázi hojení ran provází tvorba kožních buněk, epitel se dostává přes granulační tkáň a rána se zmenšuje. Epitelizace začíná na okrajích rány a postupně spěje až ke tvorbě jizvy. Takto zhojená tkáň bude v porovnání s nepoškozenou pokožkou přibližně o 20 % slabší. I v této fázi hojení, která může trvat 3 týdny až 2 roky, je důležité volit vhodnou terapii a nenechat ránu vyschnout.
K ošetření i zvlhčování chronických a akutních ran je vhodné používat roztoky či hydrogely, které mají protizánětlivý účinek, nedráždí ránu a pomáhají odstraňovat nekrózu. Příkladem takového prostředku je Microdacyn, který se vyrábí elektrolýzou purifikované H2O a NaCl. Jeho baktericidní, fungicidní i virucidní účinky urychlují hojení a tento superoxidovaný prostředek tak přispívá i k rychlejší epitelizaci. Jeho uplatnění je velmi široké a lze ho aplikovat na proleženiny, traumatické rány, odřeniny i rány po chirurgických výkonech.
V průběhu hojení ran je velmi důležité předcházet rozvoji infekce v místě defektu, k čemuž je možné využít hydrofilní gel Revamil. Tento prostředek ze 100% čistého medu má baktericidní účinky a díky svému dlouhodobému enzymovému efektu je dostačující 2−3denní frekvence aplikace do rány. Hodí se jak pro akutní rány, jako jsou odřeniny a popáleniny, tak i pro chronické rány, jako dekubity, bércové vředy a nehojící se pooperační rány.
(pak)
Zdroje:
