Intervence za pomoci zvířat (AAI − animal-assisted interventions) se v posledních letech stále častěji uplatňují jako doplněk standardní péče. Vedle rozšířenější canisterapie či hipoterapie se rozvíjí také felinoterapie, využívající terapeutický kontakt s kočkou. Zatímco pes bývá využíván spíše k aktivizaci pacienta, kočka přináší klidný kontakt založený na doteku, blízkosti a pocitu bezpečí. Klinických studií věnovaných felinoterapii je dosud podstatně méně než u canisterapie a důkazy o její účinnosti jsou omezené. Nejlépe doložený je její vliv na psychický stav pacientů, zmírnění stresu a pocitu osamělosti. Právě tento potenciál nyní ověřují ve FN Ostrava.
Podle felinoterapeutky Eleny Berčíkové je nejdůležitější vytvořit prostředí, v němž se pacient může uvolnit: „Felinoterapie je metoda, při které se ke zlepšení psychického i fyzického stavu pacienta uplatňuje kontakt s kočkou. Dochází ke koregulaci nervového systému, což podporuje pocit bezpečí. Předení kočky o frekvenci přibližně 25−150 Hz může podle některých studií příznivě ovlivňovat relaxaci organismu i regeneraci tkání.“
Současně však upozorňuje, že první zkušenosti z ostravské nemocnice zatím nelze zobecňovat: „Uvádět rozsáhlejší závěry je v tuto chvíli předčasné, protože felinoterapie ve FNO funguje v rámci pilotního programu výlučně na rehabilitační klinice. Pokud se dlouhodobě osvědčí, budeme zvažovat její rozšíření na další pracoviště.“
Zkušenosti z pilotního programu naznačují, že přítomnost kočky zlepšuje psychickou pohodu některých pacientů. Jednou z pacientek byla žena původem z Ukrajiny, která po přestěhování do Česka postrádala kontakt se zvířaty. Setkání s kocourem Teušem v ní podle felinoterapeutky vyvolalo vzpomínky na dřívější domov a vedlo k významnému psychickému uvolnění. V jiném případě navštívil kocour starší pacientku, která dlouhodobě odmítala stravu. Během společné návštěvy, kdy kocour odpočíval na lůžku a jedl svou porci, pacientka s chutí snědla svou večeři.
Pozitivní změny pozoruje i ošetřující personál na klinice: „Tuto terapii používáme hlavně u lidí, kteří jsou smutní nebo je jim teskno. Když vidí zvíře, úplně se rozzáří. Nechce se jim třeba hýbat, ale po příchodu kočky se to mění – chtějí ji obejmout nebo odměnit pamlskem,“ popisuje staniční sestra Ludmila Vidlářová.
Stejně jako u canisterapie nestačí pouze přítulná povaha. „Kočka musí mít vhodný charakter – být přátelská, mazlivá, klidná, ale také dobře snášet kontakt s cizími lidmi a nové prostředí zvládat bez známek stresu,“ vysvětluje Elena Berčíková. A samozřejmě musí úspěšně složit felinoterapeutické zkoušky. Důležitým aspektem je také welfare samotného zvířete. Felinoterapeut musí sledovat známky únavy a regulovat počet setkání tak, aby kočka měla dostatek odpočinku.
Samotný výběr pacientů probíhá ve spolupráci se staniční sestrou. Posuzují se možné kontraindikace (alergie, otevřené rány, fobie) a terapie probíhá výhradně se souhlasem pacienta. První postřehy z Ostravy každopádně naznačují, že felinoterapie může pozitivně ovlivnit psychický stav hospitalizovaných osob a podpořit jejich motivaci. Její skutečný přínos však budou muset potvrdit klinická data.
MUDr. Andrea Skálová
redakce MeDitorial
Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.
