Pacienti s nehojícími se ranami bývají často polymorbidní, mají řadu zkušeností z předchozí péče i rozmanitá očekávání. Nezřídka také mívají odlišné cíle oproti zdravotníkům, a mohou dokonce nevědomky bránit svému uzdravení, neboť nemoc jim přináší určité psychologické či sociální benefity.
Úspěšná komunikace vyžaduje přizpůsobit sdělení ze strany zdravotníka individuálním potřebám pacienta. Při tom je důležité vyvarovat se žargonu a odborných výrazů, jež pacienti nemusí správně pochopit. Například pojmy jako „ležák“, „gramofon“ či „bažant“ mohou nemocní vnímat doslovně, což vede k nedorozuměním. Problém může představovat i genderová stereotypizace vedoucí například k odmítání kompresivních punčoch pacientem z důvodu, že „punčochy jsou pro ženy“. Pozornost je třeba věnovat rovněž psané komunikaci, v níž by neměly zůstat překlepy nebo automaticky chybně opravená slova (pacient má potom „kondomy“ namísto „kondylomat“). Informace v lékařské zprávě by dále měly být zdravotníkem vysvětleny, aby jim nemocný správně porozuměl. Například termín „solidní nádor“ může vnímat jako dobrou zprávu, neboť pod pojmem solidní si představí „gentlemana v klobouku“.
Komunikace je ještě složitější v případě dětí, u nichž se do procesu péče o rány zapojují rodiče a někdy i prarodiče, kteří mohou mít vysoká očekávání. Nedostatečná či nevhodná komunikace může vést až k právním sporům, kdy se rodina soudí i o banality, jakou může být například výpadek vlasové pokrývky u dítěte, které bylo v kritickém stavu.
Efektivní komunikace s pacientem by měla splňovat kritéria známá jako 7C a 4S:
Samotná komunikace probíhá v několika rovinách a zahrnuje verbální, neverbální, vizuální i psané nástroje. Zde jsou uvedeny zásady, které ji mohou usnadnit:
Tradiční přístup, v němž zdravotnický profesionál dominuje a rozhoduje o všem (tzv. EGO systém), je postupně nahrazován ECO systémem, který staví na spolupráci a zapojení pacienta do rozhodovacího procesu (viz tab. 1). V ECO systému je důraz kladen na týmovou práci, důvěru a na to, aby pacient mohl činit informovaná rozhodnutí. Tento posun přináší lepší výsledky v léčbě a podporuje psychickou pohodu pacienta. Zdravotník zůstává v péči o nemocného nadále šéfem, ale musí být i dobrým parťákem. Pacienta je potřeba vidět i poslouchat. Často totiž vlastními slovy sděluje diagnózu. A v neposlední řadě je potřeba nebát se učit z chyb a sdílet nejen dobrou, ale i nesprávnou praxi.
Tab. 1 EGO vs. ECO systém
|
EGO systém |
ECO systém |
|
Dualita – správně/špatně |
Nedualita – vše může být relevantní |
|
Soutěžení |
Týmová spolupráce |
|
Lékař ví vše nejlépe |
Pacient činí informovaná rozhodnutí |
|
Zaměření na onemocnění |
Podpora zdraví a pohody |
|
Biomedicínský přístup |
Biopsychosociální model |
Komunikace s pacienty by tedy měla být jasná, srozumitelná a v souladu s guidelines odborných společností. Tato doporučení by měla být součástí klinických doporučených postupů (KDP). V současné době je ovšem problémem nejen šíření zavádějících informací prostřednictvím internetu a sociálních sítí, ale i nejednotná metodika tvorby a prezentace laických doporučení napříč odbornými společnostmi. Ačkoliv řada takových doporučení již byla vytvořena, mnohdy jsou pro pacienty příliš složitá. Na příkladech realizovaných laických doporučení, jež jsou součástí KDP, lze demonstrovat nevhodnost složitých schémat (viz obr. 1 a tab. 2) i příklady dobré praxe (viz tab. 3).
Obr. 1 Laická doporučení pro distanční péči jako potenciálně nevhodné grafické řešení
Tab. 2 Laická doporučení pro kolorektální karcinom jako potenciálně nevhodné grafické řešení
Tab. 3 Laická doporučení pro COVID-19 jako příklad dobré praxe
Stávající situaci na politické úrovni řeší i Národní institut kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ), který aktuálně představuje ověřený zdroj informací pro pacienty, respektive laickou veřejnost. Probíhající projekt Ministerstva zdravotnictví ČR pro období 5/2023 ‒ 12/2026 „Metodika tvorby laických doporučení k přenosu znalostí na podporu na důkazech založeného rozhodování ve zdravotnictví v České republice“ má za cíl vytvořit rámec pro tvorbu zdravotnických doporučení v laickém jazyce, jež budou dostupná a srozumitelná pro širokou veřejnost.
prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.
místopředsedkyně České společnosti pro léčbu rány
proděkanka pro nelékařské obory a informační technologie LF MU Brno
