Krevní tlak je jednou z fyziologických funkcí, jež se u pacientů sledují. Měření krevního tlaku patří k základním úkonům prováděným sestrami ve všech typech zdravotnických zařízení.
Monitorování fyziologických funkcí je součástí hodnocení celkového zdravotního stavu každého pacienta. Poskytuje také informace o vývoji onemocnění a přispívá ke stanovení ošetřovatelské péče. Na krevní tlak jako jednu ze základních fyziologických funkcí se tedy zaměříme v tomto tematickém přehledu.
Krevní tlak je možné popsat jako sílu či tlak, který krev v oběhové soustavě vyvíjí na stěny cév. Nejčastěji se hodnotí tzv. arteriální krevní tlak, tedy tlak krve na stěnu tepny. Rozlišujeme systolický a diastolický tlak:
Pacient by měl při měření tlaku sedět a paži by měl mít nataženou a podepřenou. Sestra by měla zvolit odpovídající velikost manžety a umístit ji do vhodné pozice nad loketní jamku. Správná manipulace s tlakoměrem je samozřejmostí. Měření krevního tlaku se neprovádí na zraněné paži, po operaci pažní tepny, při arteriovenózním zkratu, nebo pokud hrozí vznik lymfedému (například po operaci prsu či lymfatických uzlin). Vždy je třeba zohlednit kontraindikace měření u daného měřicího přístroje.
Hodnoty krevního tlaku > 140/90 mm Hg jsou označovány jako hypertenze. Hypertenze je jednou z nejčastějších preventabilních příčin předčasné morbidity a mortality. Sama o sobě se klinicky nijak neprojevuje. Dělí se na primární a sekundární.
Primární hypertenze nemá jednu konkrétní příčinu. Na jejím vzniku se podílí více faktorů a osoby s tímto typem hypertenze netrpí jiným onemocněním, které by mohlo vysoký krevní tlak způsobovat. Mezi faktory přispívající k primární hypertenzi patří:
Sekundární hypertenze je způsobena jinou základní chorobou. Příčinami mohou být:
Vliv na zvýšení krevního tlaku může mít i užívání hormonální antikoncepce a analgetik.
Pokud systolický tlak poklesne pod 100 mm Hg, hovoří se o hypotenzi. Důvodů je mnoho a mohou být akutního i chronického charakteru. Mezi příčiny patří dehydratace, zvracení, krvácení, průjem nebo popáleniny. Dalšími rizikovými faktory jsou arytmie, sepse, anafylaktický šok nebo plicní embolie. Hypotenze může vést k poruchám vědomí, selhání ledvin a poruchám prokrvení periferních částí těla. Ortostatická hypotenze je stav, kdy při změně polohy z lehu do stoje klesne systolický tlak nejméně o 20 mm Hg nebo diastolický tlak nejméně o 10 mm Hg. U osob s ortostatickou hypotenzí hrozí závratě a pády.
Pravidelné měření krevního tlaku je nezbytnou součástí ošetřovatelské péče a včasné rozpoznání problémů s tlakem umožní adekvátní zásah či léčbu. Hodnoty krevního tlaku i jejich změny je však nutné interpretovat vždy v souvislosti s dalšími fyziologickými funkcemi. Je potřeba brát ohled rovněž na celkový stav pacienta a jeho tělesnou konstituci.
(pak)
Zdroj: http://prod-guides.nursingtimes.net/2223.guide
