Výzkum snění už dávno není okrajovou záležitostí avantgardní psychoanalýzy, ale zabývá se jím řada neurovědců. Studie z roku 2017 sledovala mozkovou aktivitu účastníků během spánku přerušovaného častým buzením. Po každém probuzení účastníci odpovídali na otázku, zda těsně před probuzením snili, a o čem.
Ukázalo se, že schopnost pamatovat si, o čem se jim zdálo, se pojila se zvýšenou aktivitou v zadní části mozku, takzvané horké zóně, která úzce souvisí s bdělým vědomím. Výzkumníci byli schopni pomocí monitorování této zóny v reálném čase předpovědět, zda účastník v danou chvíli sní, nebo ne.
Při lucidním snění sice spíme, ale uvědomujeme si, že sníme. Tento mentální děj nejčastěji nastává v průběhu snu, když si uvědomíme, že právě probíhající události nejsou reálné (například létáte jako Superman).
V roce 2021 byla provedena studie, ve které neurovědci se snícími účastníky obousměrně komunikovali. Stejné pokusy byly provedeny ve 4 nezávislých spánkových laboratořích v USA, Německu, Francii a Nizozemsku. Účastníci studie nejprve vědcům pomocí pohybů očí signalizovali, že se nacházejí ve stavu lucidního snu. Pro potvrzení, že testovaná osoba skutečně spí, používali výzkumníci polysomnograf. Vědci poté účastníkům kladli jednoduché otázky (máte rád čokoládu?) či zadávali matematické příklady (kolik je osm mínus šest?) a spáči jim odpovídali pomocí předem domluvených vzorců pohybů očí nebo aktivace mimických svalů. Celkem 36 účastníků při 158 pokusech odpovědělo na otázku správně v 18,4 % případů, nesprávně ve 3,2 %, nejednoznačně v 17,7 % a vůbec v 60,8 % pokusů. Nenáhodně vysoký počet správných odpovědí ukazuje, že přístup ke kognitivním funkcím je během „snové“ (REM) fáze spánku na poměrně vysoké úrovni.
První rigorózní pokusy, které ukázaly, že spánek zlepšuje paměť, byly provedeny v psychologické laboratoři Edwarda B. Titchenera na Cornellově univerzitě v USA v roce 2024. Nová data naznačují, že vzpomínky, které si vytvoříme během dne, se v průběhu noci reaktivují. Studie využívající metod strojového učení k dekódování vzorců aktivity spícího mozku zjistily, že čím častěji se daný vzorec během spánku objeví, tím je přínos pro paměť větší.
Výzkum také ukázal, že spánek posiluje zapamatování si nejdůležitějších aspektů zážitku. Restrukturalizuje naše vzpomínky tak, aby tvořily ucelenější příběhy, a pomáhá nám vymýšlet řešení problémů, na kterých jsme se zasekli. Věda tak souhlasí s tetou Kateřinou, že ráno je opravdu moudřejší večera.
Studie, které zobrazovaly spánkově deprivovaný mozek metodami funkční magnetické rezonance, objevily, že nedostatek spánku spouští změny v mozkové aktivitě a konektivitě mezi různými nervovými sítěmi. Dochází k výpadkům v oblastech zodpovědných za volní kontrolu a zesílení propojení v oblastech souvisejících s odpovědí na hrozbu a zpracováním emocí. Důsledkem toho je, že nevyspalý mozek má problém naučit se nové informace, hůř reguluje emoce a nedokáže potlačit vtíravé myšlenky.
Tato zjištění mohou vysvětlovat pozorovanou souvislost mezi špatnou kvalitou spánku a poruchami duševního zdraví. Zlepšení spánku, například pomocí kognitivně-behaviorální terapie pro nespavost, vede podle metaanalýzy 65 studií s téměř 9 tisíci účastníky k signifikantnímu zlepšení celkového duševního zdraví, deprese a úzkosti.
(este)
Zdroje:
1. Siclari F., Baird B., Perogamvros L. et al. The neural correlates of dreaming. Nat Neurosci 2017; 20 (6): 872–878, doi: 10.1038/nn.4545.
2. Konkoly K. R., Appel K., Chabani E. et al. Real-time dialogue between experimenters and dreamers during REM sleep. Curr Biol 2021; 31 (7): 1417–1427.e6, doi: 10.1016/j.cub.2021.01.026.
3. Jenkins J. G., Dallenbach K. M. Obliviscence during sleep and waking. Am J Psychol 1924; 35: 605–612, doi: 10.2307/1414040.
4. Denis D, Cairney S. A. Neural reactivation during human sleep. Emerg Top Life Sci 2023; 7 (5): 487–498, doi: 10.1042/ETLS20230109.
5. Krause A. J., Simon E. B., Mander B. A. et al. The sleep-deprived human brain. Nat Rev Neurosci 2017; 18 (7): 404–418, doi: 10.1038/nrn.2017.55.
6. Scott A. J., Webb T. L., Martyn-St James M. et al. Improving sleep quality leads to better mental health: a meta-analysis of randomised controlled trials. Sleep Med Rev 2021; 60: 101556, doi: 10.1016/j.smrv.2021.101556.
7. Denis D. ‘Sleeping on it’ really does help and four other recent sleep research breakthroughs. The Conversation, 2024 May 30. Dostupné na: www.theconversation.com/sleeping-on-it-really-does-help-and-four-other-recent-sleep-research-breakthroughs-230484
