U pacientů s kognitivními poruchami bývá obtížné hodnotit bolest na základě jejich vlastního slovního vyjádření. Hodnocení udávané pacienty s poruchami paměti, myšlení, soustředění, orientace či řeči nemusí být přesné a v mnoha případech je komplikované ho vůbec získat. Zdravotní sestry a další zdravotnický personál mohou v těchto případech aplikovat různé postupy a nástroje pro hodnocení bolesti nebo jejího vývoje v čase.
Hodnocení založené na pozorování pacientova chování, sledování jeho reflexů nebo využití různých stupnic představují nástroje, které se využívají v různých situacích vždy podle aktuálních potřeb. Pozorování je vhodnou metodou v situacích, kdy pacienti nejsou schopni sami vyjádřit stupeň bolesti. Pozornost by se v takových situacích měla zaměřit na:
Bolest se může podepsat na hodnotách krevního tlaku, pulzu či rychlosti dechu. Všechna tato vyšetření vykazují při bolestivých stavech zvýšené hodnoty. Doprovázet je může také nadměrné pocení a rozšíření zornic. Přestože tachykardii nebo zvýšený krevní tlak může vyvolat větší množství stresových hormonů vyplavovaných při bolesti, tyto projevy samy o sobě k plnohodnotnému hodnocení bolesti nestačí. Mohou totiž být ovlivněny medikací nebo aktuálním zdravotním stavem.
Důležitou součástí hodnocení je ovšem také historie bolesti a další detaily, tedy nejen kdy bolest začala a co ji vyvolává, ale rovněž lokalizace, typ bolesti nebo faktory, které ji zhoršují či zmírňují. Pacienti v pokročilém věku mají tendenci bolest podhodnocovat, často kvůli komunikační bariéře související například se stařeckou demencí. Lékaři i sestry by v takových případech, stejně jako u dalších kognitivních poruch, měli využívat co nejjednodušší nástroje pro hodnocení bolesti a pacientům ponechat dostatek času na vyjádření. Využívat se mohou i způsoby hodnocení běžně využívané u dětí, například obličejová škála dle Wongové a Bakerové vyjadřující stupeň bolesti pomocí nakresleného výrazu tváře.
Podle stupně, lokalizace i původu bolesti je nutné přistoupit k její léčbě. Farmakologické i nefarmakologické postupy by měly být aplikovány co nejdříve, aby bolest nezpůsobovala pacientům dlouhodobý dyskomfort, nezhoršovala jejich kognitivní poruchy a nepromítala se negativně do dalších oblastí života.
(pak)
Zdroj: Venable E. F. Pain assessment in persons with cognitive impairment. Medscape Drugs & Diseases > Clinical Procedures 2015 Apr 27. Dostupné na: http://emedicine.medscape.com/article/2113960
Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.
