Plenková dermatitida (PD) je akutní kontaktní iritační dermatitida v plenkové oblasti. Je to jedna z nejběžnějších dětských dermatóz, ale dokáže být velmi úporná.
Hlavní příčinou je narušená bariérová funkce kůže. Přispět však mohou i průjem, perorální antibiotická léčba a nedostatečná frekvence přebalování. Pokud je přítomna kvasinková infekce, predisponuje k častějšímu opakování epizod dermatitidy.
|
Dermatóza Reklama |
Klinické projevy |
| Iritační kontaktní plenková dermatitida |
|
| Kandidóza |
|
| Granuloma gluteale infantum |
|
| Jacquetova erozivní plenková dermatitida |
|
Vzhledem k tomu, že mechanickou příčinou je stálá přítomnost plenky, doporučuje se maximálně prodloužit čas, kdy je dítě bez ní. To často není možné, proto je dobré alespoň co nejčastěji přebalovat, a to nejméně každé 3−4 hodiny. Měly by být voleny pleny, jež nejsou dítěti těsné, ale spíše volnější, čímž je umožněno vytvoření určité mezery mezi pokožkou a plenkou. Poté, co se dítě naučí na nočník, by měla PD zcela vymizet.
Používání klasických látkových plen bez stay dry vrstvy se při plenkové dermatitidě nedoporučuje, protože při přímém kontaktu kůže s vlhkou látkou snadno dojde k maceraci. Moderní látkové pleny se v tomto ohledu zdají být daleko příznivější, důkazy však chybí. Nelze tím ovšem říci, že látkové pleny představují problém vždy. Z hlediska ekologie jsou naopak značným problémem plenky jednorázové. Proto je namístě hledat individuální řešení vyhovující všem hlediskům.
Zvyšování kožní bariéry promazáváním je další zásadní krok při prevenci a léčbě PD. Mast musí být bohatá na tuky, musí na kůži dlouho vydržet a dobře adherovat. Nejvhodnější jsou pasty a masti. Kvalitní pasty k prevenci plenkové dermatitidy obsahují velký podíl (> 10 %) prášků, jako jsou oxid zinečnatý, oxid titaničitý nebo talek. Aplikují se v silné vrstvě a mohou být překryty další mastnou vrstvou, jež chrání před setřením plenkou.
U těžších případů je vhodné provést stěr ke kultivaci. Pokud se prokáže kvasinková infekce plenkové oblasti, je třeba cíleně zasáhnout aplikací lokálního antimykotika, systémová antimykotická terapie se však neukázala jako přínosná. V mnoha případech velmi prospěšně působí krátkodobé používání kortikoidních mastí, dobrý účinek byl zdokumentován například u betamethasonu a trimacinolonu. Je však nutné se vyhnout použití silných kortikoidů.
Vlhčené ubrousky jsou obecně považovány za jednu z příčin plenkové dermatitidy, nicméně zaslepená srovnávací studie žádný rozdíl oproti omytí vodou a dětským mýdlem neukázala. Je vhodné vybírat vlhčené ubrousky bez parfémů a konzervantů, abychom předcházeli alergizaci.
Podle nedávno publikované studie (Ersoy-Evans et al.) byly epizody plenkové dermatitidy méně četné u kojených dětí, proto autoři doporučují kojení jako jednu z možností prevence.
(pez)
Zdroje:
