Podle statistik bylo v roce 2005 na světě 396 milionů obézních lidí, v roce 2016 se jejich počet zvýšil na 650 milionů a předpokládá se, že v roce 2030 jich bude na planetě 1,1 miliardy. Podle přednosty Centra diabetologie IKEM v Praze prof. MUDr. Martina Haluzíka, DrSc., se snaží zhubnout přibližně 1 ze 2 lidí s obezitou či nadváhou.
Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), většině lidí se redukce hmotnosti příliš nedaří. Průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) se u obyvatel Česka zvýšil mezi lety 2017 a 2022 z 25,2 na 26,2 kg/m2, přičemž na hodnotě 25 začíná nadváha. Normální hodnoty BMI vykazuje pouze 30 % dospělých mužů a 43 % žen. Nadváhu má 49 % mužů a 36 % žen a obezitou (BMI > 30) trpí 21 % mužů a 18 % žen.
Alarmující situace je u dětí. Od roku 1991 do roku 2021 se podíl těch s vyšší než normální hmotností zvýšil 2,5násobně, z původních 10 až na 26 %. Přitom stále stoupá počet obézních, u nichž je zvlášť vysoké riziko komorbidit. Závažnou formu obezity má více než polovina těchto dětí. Největší skupinu pak tvoří chlapci ve věku 11–13 let. Vedoucí lékařka Dětské léčebny Křetín MUDr. Kateřina Bednaříková vidí příčiny obezity u dětí zejména v nadměrném příjmu energeticky bohaté stravy v kombinaci s nízkou pohybovou aktivitou, vliv má ale i hladina stresu, obezita rodičů a socioekonomická situace rodiny.
Podle přednosty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Martina Anderse, Ph.D., stojí za nárůstem obezity napříč populací dramatické změny stravovacích zvyklostí, kdy jíme stále větší porce a více jídla. K dalším faktorům pak patří spánková deprivace, neaktivita a epigenetické modifikace.
Obezita je asociována s mnoha komorbiditami, které postihují celé tělo doslova od hlavy k patě. Profesor Haluzík je ve své prezentaci rozčlenil do 3 základních kategorií na metabolické, mechanické a psychické:
Klinická psycholožka PhDr. Šárka Slabá, Ph.D., z 1. lékařské fakulty UK v Praze popsala cyklus obezity a duševního zdraví jako složitý vztah, v němž se obě složky navzájem posilují a vytvářejí spirálu, již může být obtížné přerušit. Tento vzájemný vztah zahrnuje biologické, psychologické a sociální faktory, které společně působí a zhoršují situaci jedince. Stres zvyšuje produkci kortisolu, který může stimulovat chuť k jídlu a zvýšit touhu po nezdravých pokrmech. Reakcí na stres, ale i na úzkost a depresi, pak může být „emoční přejídání“, jež vede k nárůstu hmotnosti.
Profesor Haluzík připomněl úzkou souvislost obezity se zdravotnickým rozpočtem. Pokud by se u 10 % populace obézních (200 000 osob) snížila tělesná hmotnost o 10 %, za 10 let by zdravotní pojišťovny ušetřily na nákladech na léčbu komplikací u obézních pacientů téměř 4 miliardy korun.
Psycholožka Šárka Slabá vidí východisko v interdisciplinárním přístupu. Efektivní řešení podle ní vyžaduje koordinaci mezi různými obory (psychologie, psychiatrie, fyzioterapie, dietologie a další) s tím, že nezbytná je i finanční podpora komplexních intervencí.
(eve)
Zdroj: Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví. Kulatý stůl. PSP ČR, Praha, 17. 4. 2024
