Dosud se nepodařilo ustanovit úspěšnou terapii, která by zvrátila progresi časného onemocnění COVID-19. Podání rekonvalescentní plazmy hospitalizovaným pacientům se v tomto ohledu neukázalo jako tak úspěšné, jak se očekávalo − možná i proto, že by bylo třeba protilátky podat dříve. Kolektiv argentinských lékařů provedl randomizovanou kontrolovanou studii účinnosti časného podání rekonvalescentní plazmy, jejíž výsledky byly čerstvě publikovány v prestižním New England Journal of Medicine.
Jednalo se o randomizovanou dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou studii, při níž bylo pacientům s mírným průběhem onemocnění COVID-19 v průběhu 72 hodin od prvních příznaků podáno 250 ml rekonvalescentní plazmy s titrem IgG proti spike proteinu viru SARS-CoV-2 nejméně 1 : 1000. Nemocní poté byli sledováni po dobu 15−25 dnů.
Studie se účastnily osoby ve věku nad 75 let bez ohledu na komorbidity a osoby ve věku 65−74 let, pokud se u nich vyskytoval nejméně jeden z rizikových faktorů (vysoký tlak, diabetes, obezita, chronické renální selhání, kardiovaskulární onemocnění nebo chronická obstrukční plicní nemoc).
Primárním cílem studie bylo těžké respirační onemocnění, definované jako dechová frekvence > 30/min a/nebo saturace kyslíkem < 93 %. Sekundárním kompozitním cílem bylo život ohrožující respirační onemocnění a/nebo kritické systémové onemocnění a/nebo úmrtí.
Randomizováno bylo 160 pacientů. Podle analýzy intention-to-treat (ITT) populace se těžký průběh onemocnění objevil u 13 z 80 pacientů (16 %), kteří byli léčeni rekonvalescentní plazmou a u 25 z 80 pacientů (31 %) na placebu (relativní riziko [RR] 0,52; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,29−0,94; p = 0,03). Po vyloučení 6 pacientů, kteří dosáhli primárního cíle ještě před podáním léčby, z této analýzy dosahovalo relativní riziko těžkého průběhu onemocnění při podání rekonvalescentní plazmy 0,40 (95% CI 0,20−0,81).
U 5 % pacientů léčených rekonvalescentní plazmou a 12 % nemocných v placebové skupině se vyskytlo těžké respirační onemocnění. V průběhu studie zemřeli 2 pacienti z ramene s plazmou a 4 pacienti z ramene s placebem. 9 % pacientů ze skupiny s rekonvalescentní plazmou dosáhlo sekundárního kompozitního cíle, ve skupině s placebem to bylo 15 % nemocných.
Po podání léčby nebyly pozorovány žádné nežádoucí příhody.
Časné podání rekonvalescentní plazmy s vysokým titrem protilátek snižovalo u starších pacientů s mírným průběhem onemocnění COVID-19 riziko jeho progrese.
(este)
Zdroj: Libster R., Pérez Marc G., Wappner D. et al. Early high-titer plasma therapy to prevent severe covid-19 in older adults. N Engl J Med 2021 Jan 6, doi: 10.1056/NEJMoa2033700 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
