40letá žena vyhledala lékařskou pomoc pro několik měsíců trvající neovladatelné úniky stolice. Potíže začaly po těžkém porodu jejího 3. dítěte. K únikům docházelo nepravidelně několikrát do týdne. Zpočátku se pacientka za svůj problém styděla a nechtěla se nikomu svěřit, včetně zdravotníků. Potíže se však prohlubovaly. Po několika nehodách na veřejnosti přestala chodit ven s dětmi, také partnerský vztah začal stagnovat. Když už musela vyrazit do společnosti, několik dní předem omezovala příjem potravy.
Lékařskou pomoc ji nakonec přinutily vyhledat zhoršující se ekzémy kůže a opakované cystitidy. Svěřila se svému praktickému lékaři, který ji následně předal do péče gastroenterologů. Po sérii vyšetření jí byla doporučena konzervativní terapie včetně rehabilitace, která vedla k výraznému zlepšení stavu.
Pacientka není zdaleka sama, prevalence fekální inkontinence po porodu je v dostupných zdrojích uváděna mezi 3 a 29 %, přičemž výrazná odchylka je pravděpodobně způsobena typem použitého dotazníku, času od porodu nebo definicí fekální inkontinence. Stejně jako inkontinence moči rovněž inkontinence stolice zásadně ovlivňuje kvalitu života nemocného. Častými následky neřešení problému jsou ztráta zaměstnání, sociální izolace nebo narušení intimních vztahů.
Bohužel i přes závažnost situace zůstává úroveň poskytované péče nadále poměrně nízká. Problém nezřídka spočívá v nedostatečné znalosti problematiky fekální inkontinence ze strany lékařů, ale také v zamlčování potíží ze strany pacientů.
Podle závažnosti potíží jsou obvykle rozlišovány tři stupně inkontinence. U 1. stupně dochází k zašpinění spodního prádla, u 2. stupně uniká tekutá stolice a 3. stupeň znamená těžký únik tekuté i tuhé stolice.
Přesnější obraz o skutečném rozsahu fekální inkontinence a její závažnosti však podávají různé skórovací systémy a dotazníky. Nejčastěji využívaný Cleveland Clinic Incontinence Score zahrnuje nejen stupeň inkontinence, ale také počet a frekvenci jednotlivých epizod a jejich dopad na kvalitu života pacienta. Obsahuje 5 jednoduchých otázek, přičemž každá je hodnocena 0−4 body, maximální dosažené skóre 20 bodů znamená totální inkontinenci stolice.
Pro fyziologickou kontinenci je nezbytná zachovaná funkčnost a neuromuskulární integrita jednotlivých částí anorekta a pánevního dna. Narušení těchto mechanismů může mít mnohé příčiny, avšak u žen po porodu bývá hlavním důvodem poranění musculus sphincter ani nebo trakční poranění nervus pudendalis tlakem hlavičky na pánevní dno, čímž dochází k natažení nervu s následnou svalovou denervací.
Práce, které se zabývají možnými rizikovými faktory zvyšujícími pravděpodobnost rozvoje fekální inkontinence, označují jako statisticky významné první porod, okcipitoposteriorní naléhání hlavičky, vyšší věk či obezitu matky a klešťový porod.
Vyšetření a následná léčba spadají výhradně do rukou gastroenterologů, chirurgů, případně gynekologů. V případě kombinace s močovou inkontinencí je navíc vhodná spolupráce s urology. Dle rozsahu poranění jsou uplatňovány konzervativní postupy nebo chirurgické řešení. Důležitou roli při inkontinenci stolice mají vhodně zvolené ochranné pomůcky speciálně upravené pro tyto účely. Pacient by měl být také upozorněn na nutnost zvýšené anální hygieny a používání speciálních ochranných kosmetických prostředků.
Fekální inkontinence se řadí mezi nejvíce opomíjená a nejhůře léčená onemocnění. Ačkoliv se jedná o méně častou diagnózu oproti močové inkontinenci, není její výskyt zanedbatelný. Téměř 21 % žen s močovou inkontinencí se potýká současně s úniky stolice. Urologové a praktičtí lékaři tak často stojí na počátku léčebné péče, a měli by se proto aktivně dotazovat pacientů na přítomnost fekální inkontinence.
(mraf)
Zdroje:
1. Ihnát P. Fekální inkontinence − závažný medicínský a společenský problém. Časopis lékařů českých 2016; 155: 135−140.
2. Záhumenský J. Závažné porodnické poranění a anální inkontinence. Česká gynekologie 2010; 75 (4): 292−296.
3. Örhalmi J. Moderní léčba fekální inkontinence. Medical Tribune 2017; 13 (11): B7.
4. Meyer I., Richter H. E. Impact of fecal incontinence and its treatment on quality of life in women. Womens Health (Lond) 2015; 11 (2): 225–238, doi: 10.2217/whe.14.66.
5. Subki A. H., Fakeeh M. M., Hindi MM et al. Fecal and urinary incontinence associated with pregnancy and childbirth. Mater Sociomed 2019; 31 (3): 202–206, doi: 10.5455/msm.2019.31.202-206.
