20 nejlepších výzkumných studií roku 2024 pro lékaře primární péče - prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.

Souhrn

Uvedený článek amerických autorů Rolanda Grada a Marka H. Ebella shrnuje 20 nejvýznamnějších výzkumných studií z roku 2024, které byly označeny jako POEM (evidence zaměřené na pacienta, na kterých záleží). Sporný je algoritmus, jakým byly studie vybrány, a silné je podezření na vliv výrobců, například u probiotik.

Část týkající se antibiotik poskytuje zajímavá a asi i korektní data. Léky obvykle vstupují v USA na trh rychleji než v Evropě. Je zajímavé, že telitromycin (blízký erytromycinu, ale z nové lékové skupiny antibiotik) je nedostupný v USA. Je to však dáno tím, že po schválení po roce 2000 vznikly závažné kom­plikace, a proto byl později v některých zemích stažen a není vhodný u dětí.

Část týkající se antivirotik a léků na svrab je zřejmě adekvátní i pro naše poměry. Tvrzení o efektu probiotik na močovou infekci je velmi sporné. Existují důkazy, že laktobacily mohou produkovat látky působící systémově, ale systematicky nelze tato fakta přesvědčivě v databázích dohledat.

Když je účinnost limitována úhradami

Tvrzení, že inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2) a agonisté receptoru glukagonu podobného peptidu-1 (GLP-1) jsou účinnější než starší léky při kompenzaci diabetu 2. typu, je zcela jistě správné a je tragédií českých pacientů, že jejich užití je u nás limitováno až na vysoký glykovaný hemoglobin.

To, že semaglutid je účinný v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění u lidí s obezitou a bez diabetu, je i u nás dobře známo. Další tvrzení: „Inhibitory SGLT2 a agonisté receptoru GLP-1 snižují kardiovaskulární úmrtnost u starších dospělých s diabetem 2. typu a srdečním selháním“ je u nás také známé a je zcela správné. Problémem je jen úhrada těchto léků pojišťovnami.

Betablokátory jsou u nás běžně indikovány po infarktu myokardu a zpráva, že betablokátory nezabraňují následným recidivám koronárních příhod po infarktu myokardu u pacientů se zachovanou ejekční frakcí, je důležitá. Lze asi dát přednost výše uvedeným dvěma třídám antidiabetik dostupných i v kardiologii a nefrologii.

Zmařené naděje

Ostré tvrzení, že nové monoklonální protilátky proti Alzheimerově chorobě jsou škodlivé, drahé a minimálně účinné, asi částečně odpovídá pravdě a v Evropě je zajištěno, že se jejich efekt kontroluje zobrazovacími metodami a indikace bude omezena na vhodné pacienty. Zcela jistě jsou bezpečnější GLP-1 analoga, která efekty na Alzheimerovu chorobu mají, ale tato skutečnost zatím nepronikla do schválení a tím do SPC.

Jsme příliš konzervativní?

Tvrzení o závislostech je patrně adekvátní a americké časopisy se nebojí propagovat elektronické cigarety, které jsou v USA schváleny i jako zdravotnický prostředek. V ČR je propagace této cesty odvykání kouření zatím málo užívána.

Podivná paušalizace

Tvrzení, že kontinuální monitorování glukózy neprospívá diabetikům 2. typu, je také sporné a je divnou paušalizací. Skupina diabetiků 2. typu je totiž velmi heterogenní. V minulosti bylo prokázáno, že i používání glukometru nemusí části pacientů prospívat. Zcela jistě monitorování prospívá diabetikům 2. typu na inzulinu a individuálně i dekompenzovaným diabetikům 2. typu. Průměrnému diabetikovi 2. typu skutečně prospívat nemusí.

Shrnutí

Na uvedené tabulky je třeba se dívat částečně kriticky. Ukazují, jak se liší evropská a americká medicína, ale přesto jsou i pro nás poučné a do značné míry použitelné.