Použití antibiotik v léčbě ran

V lokální léčbě infikovaných a kolonizovaných ran je třeba se vyhýbat antibiotikům, a to nejen z důvodu prevence rozvoje rezistence, ale také proto, že vykazují bakteriostatický efekt v koncentracích, kterých lze topicky jen těžko dosáhnout. V případě systémového šíření infekce z rány je nutné nasadit systémová antibiotika a v případě potřeby je kombinovat s topickými antiseptiky.

Indikace antiseptik v profylaxi a léčbě ran

• Prevence infekce akutních ran, například po úrazu, pokousání nebo střelném poranění.
• Prevence infekce chirurgických ran.
• Dekolonizace ran infikovaných MRM.
• Léčba klinicky zjevné infekce rány včetně kritické kolonizace.
• Příprava na débridement a čištění chronických ran v ambulantním provozu.

Profylaktické použití antiseptických roztoků

Pokud se antiseptické roztoky používají profylakticky, je vhodné stanovit riziko infekce rány pomocí Wounds-at-Risk Score (WAR). Je-li toto skóre ≥ 3 body, antiseptická léčba je namístě.

Tab. 1  Skóre WAR

Kritéria pro výběr antiseptika

Z hlediska účinnosti je žádoucí široké spektrum antimikrobiální aktivity antiseptika bez rizika rozvoje rezistence, zejména zkřížené s antibiotiky. Předpokládaná účinnost antiseptik by měla dosáhnout usmrcení ≥ 3 log₁₀ mikroorganismů během dané doby expozice. Ideální antiseptikum navíc podporuje hojení rány. Snášenlivost antiseptik by měla odpovídat Ringerovu či fyziologickému roztoku nebo inertnímu hydrogelu.

Orientační doporučení pro použití jednotlivých antiseptik

• U kriticky kolonizovaných a infikovaných ran a také u popálenin je jako přípravek volby doporučen polyhexanid.
• U akutních kontaminovaných a traumatických ran je vhodná kombinace 0,1% oktenidin-dihydrochloridu (OCT) a fenoxyethanolu (PE), a to včetně ran kolonizovaných methicillin-rezistentním zlatým stafylokokem (MRSA).
• U chronických ran je preferován 0,05% roztok OCT.
• V případě pokousání a bodných/střelných ran je přípravkem první volby polyvinylpyrrolidon (PVP)-jod.
• V léčbě kontaminovaných akutních a chronických ran vykazují superioritu polyhexanid a chlornan sodný.
• Pro dekolonizaci ran kolonizovaných MRM je preferována kombinace OCT/PE.
• Pro oplachy peritonea a výplachy tělesných dutin s nedostatečnou drenáží včetně rizika expozice CNS vykazuje superioritu chlornan sodný.

Sulfadiazin stříbrný byl vyhodnocen jako postradatelný, barviva, organické sloučeniny rtuti a samotný peroxid vodíku jsou klasifikovány jako zastaralé. Dle tohoto přehledu jsou slibnými modalitami kyselina octová, kombinace podtlakové terapie ran s instilací antiseptik (NPWTi) a studená atmosférická plazma.

Tab. 2  Orientační doporučení pro výběr antiseptika v léčbě ran

Základní pravidla antiseptické léčby ran

Před aplikací antiseptického roztoku je třeba stanovit etiologii každé chronické nehojící se rány. Bez léčby příčiny je totiž samozřejmě i nejlepší antiseptická léčba neúčinná. Zásadní je čištění a débridement rány, jinak jsou antiseptika neefektivní. Péče o ránu musí být přizpůsobena fázi hojení, zejména krytí. Každá výměna krytí by měla být provedena pečlivě podle základních antiseptických pravidel.

(zza)

Zdroj: Kramer A., Dissemond J., Kim S. et al. Consensus on wound antisepsis: update 2018. Skin Pharmacol Physiol 2018; 31 (1): 28−58, doi: 10.1159/000481545.